Název

Sraz Trnávka2017

Popis

Vážení čtenáři,
zázrak v Trnávce se nekoná.
Starosta Radek Valenta a místostarostka Marie Škopková ve svých odpovědích potvrzují, že evidentně vůbec nechápou, co signatářům petice za odstranění kontejnerů z Lipové ulice vadí. Pan starosta poslal do Pernštejnu na svou podporu i vyjádření občana Vojtíška, který měl potřebu zdůrazňovat, že autor petice a já jsme sourozenci. Poněkud ale zapomněl uvést, že on, občan Vojtíšek, je otčímem starosty a že je pracovní silou placenou z obecní kasy. Jeho argument, že kontejnery musí být na viditelném místě, hovoří za vše. O kontejnerech mají občané vědět, ale nemají být vidět! Je to odpad, ne umělecké dílo! Nebo si snad doma dává odpadkový koš doprostřed obýváku? Všude se snaží najít způsob, jak kontejnery schovat, jen v Trnávce je vystavují na odiv: http://www.vecernikpv.cz/co-se-stalo/zpravodajstvi/12174-hnusne-kontejnery-z-centra-pujdou-konecne-pod-zem
Zdejší zastupitelé mají potřebu vymýšlet akce, které zaručeně nikdo nepřehlédne. I módní pergola na hřbitově vzbuzuje útrpné úšklebky. Modernizaci pravěkých záchodů by návštěvníci určitě ocenili víc - jenže ty by tolik očí nevidělo. Kulturní úroveň národů, obcí, institucí i rodin lze snadno posoudit podle záchodů.
Nejsem občanem Trnávky, ani nájemcem hrobového místa na místním hřbitově - což je argument pana starosty a místostarostky, kterým mně chtějí upřít právo vyjadřovat se. Na hřbitově máme dva rodinné hroby, hroby našich sousedů a známých. Mé kořeny v Trnávce sahají několik generací dozadu - což starosta, místostarostka a další přistěhovalí zastupitelé ve svém životopise nemají a zřejmě to je důvod, proč situaci cítí jinak. Litera zákona jim nezakazuje kontejnery umístit před kostel, absence vkusu jim v tom nebrání vůbec a petici považují za počmáraný papír. Jsem trnávecký rodák a patriot, který jen nemůže v Trnávce v komunálních volbách volit. Angažovala bych se i proti kontejnerům před Chrámem svatého Víta - naštěstí Prahu takové "boží dopuštění" nepotká. Všechny vesnice a města v České republice patří nám všem a všichni máme demokratické právo se k dění v nich vyjadřovat. Nevšímavost a lhostejnost občanů totiž dovolují mocným páchat podobné skutky. A začíná to tím, že neumíme napomenout cizí zpovykané dítě.
Zvolení zástupci v této nešťastné kauze rozhodně nezastupují zájmy všech občanů - jen těch, kteří petici nepodepsali - z důvodů příbuzenských a kamarádských vazeb k členům zastupitelstva nebo se nechali zastrašit nebo je jim místo lhostejné. Mé příspěvky nejsou jen mým soukromým názorem, ale vyjadřují postoj 190 lidí podepsaných pod peticí, kteří rozhodnutí zastupitelstva považují za mimořádně nepovedené!. Shodně s těmito názory se vyjádřil i Národní památkový ústav v Pardubicích: " Kostel je architektonickou a pohledovou dominantou sídla, vedle estetického působení má i duchovní význam, s přilehlým hřbitovem poskytuje místo pro rozjímání. Umístění nádob s odpadem v jeho blízkosti je nedůstojné. Daný veřejný prostor kolem areálu kostela by měl být společenským centrem obce. Kvalita veřejného prostranství (vzhled a způsob provedení) ovlivňuje pozitivně i negativně život lidí. V případě výsadeb dřevin ve venkovském prostoru (i v intravilánu) upřednostňuje památková péče druhy, které jsou v našem prostředí tradiční a podporují vyznění autenticity památky.Do historického sortimentu patří např. lípy, javory, duby, jírovec, jeřáb a velmi vhodné jsou i ovocné stromy v podobě vysokokmenů. Jehličnany včetně autochtonních borovic a smrků až na výjimky vhodné nejsou, velmi cizorodě působí introdukované cypřišky, túje, jalovce a veřejností velmi oblíbené stříbrné smrky." A že těch tújí v Trnávce v posledních letech vysázeli požehnaně!
Bohužel snazší je vysvětlit barvoslepému barvy letní louky i světla na semaforu, než nevkusnému základy estetiky a etiky. Žijeme v zemi, kde mizí stud, kde nic není hanba, tabu neexistuje. Společnost ztrácí schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, krásou a ošklivostí... . Těch 190 signatářů rozlišovací schopnosti a citlivost ještě v srdcích má. Máme snad založit internetovou petici, a nebo pozvat Černé ovce?
Z mnoha podpůrných mailů vybírám: "U nás v Přelouči podle pověsti tahali radní vola na věž - koukám, že v Trnávce řádí pod věží!"
Děkuji redakci Pernštejnu za prostor k publikování různých názorů. Věřím, že si z odborného názoru NPÚ vezmou poučení alespoň jiné obce. Do soutěže "Vesnice roku" se Trnávka v této fázi opravdu hlásit nemůže. Opravený kostel a jeho okolí mohly být výkladní skříní obce, zatím jsou modelovou ukázkou nevkusu zodpovědných. A ješitnost je zeď, kterou málokdo dokáže zdolat. Ovšem optimista věří, že naděje umírá poslední...
Jaroslava Paštiková
Článek, který v Pernštejnu už nevyšel. Nejen Mafra píše nebo mlčí podle příslovi: "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
"Dechová hudba Pernštejnka byla založena v květnu 1992 pod záštitou týdeníku Noviny Pernštejn, který ji poskytoval veškerou mediální podporu ..."

Nastavení